V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a povolování výstavby. Podle odhadů by mohla výstavba začít v druhé polovině roku 2026.

Vzhledem k velikosti a strategickému umístění území může celková výše investic dosáhnout až 25 miliard korun.

Vzhledem k dlouhému povolovacímu procesu je v tuto chvíli předčasné hovořit o konkrétních společnostech, které budou v parku působit. V lákání investic si konkurujeme s okolními státy a abychom mohli garantovat termín dodání budovy, musíme ji nabízet až ve vysoké fázi povolení. Svou rozlohou a kvalitní dopravní infrastrukturou se ale nabízí pro výraznou investici s přidanou hodnotou. Ostatně se jedná i o strategickou zónu zahrnutou v liniovém zákoně. Při výběru konkrétního koncového uživatele bude společnost Panattoni úzce spolupracovat s Moravskoslezským krajem a jeho agenturou MSID, představiteli místních samospráv i státní agenturou CzechInvest.

Výstavba bude probíhat v oblasti, která je už řadu let v platném územním plánu vedena jako území určené pro průmyslovou výstavbu. Ve spolupráci s místními samosprávami a institucemi budeme výstavbu koncipovat tak, aby fungovala v souladu s blízkým POHO Parkem na dolu Gabriela. Během výstavby bude probíhat archeologický dozor i průzkum, aby byly zachovány všechny případné cenné nálezy. Od přípravy archivní rešerše zájmového území přes provedení plošného terénního odkryvu až po sepsání závěrečné nálezové zprávy o výsledcích záchranného archeologického výzkumu.

Park se bude díky napojení na klíčové silniční i železniční tepny vyznačovat výbornou dopravní dostupností. Nacházet se bude v blízkosti dálnice D1 a plánuje se také rozšíření kapacit přilehlých komunikací a výstavba nových kruhových objezdů. Dálnice A1 v Polsku navíc umožní přímý přístup na tamní trh, k letišti v Katovicích a dále směrem do Německa a Pobaltí. Projekt zahrnuje i využití stávající vlakové vlečky, která zónu propojí s evropskou železniční sítí. Ve vzdálenosti 37 kilometrů se nachází mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava a pomocí dálniční sítě bude areál napojen i na letiště v Krakově nebo ve Vídni.

Společnost Panattoni je evropským lídrem v udržitelné průmyslové výstavbě. Celá průmyslová zóna bude usilovat o dosažení jednoho z nejvyšších hodnocení udržitelnosti podle přísné mezinárodní certifikace BREEAM New Construction. Kromě zajištění napájení areálu z nízkoemisních a obnovitelných zdrojů energie se při výstavbě použijí nejmodernější technologie ke snížení energetické náročnosti včetně fotovoltaických elektráren, tepelných čerpadel a inteligentních systémů osvětlení. Budou také zavedena opatření pro úsporné zacházení s vodou, například využitím dešťové vody na splachování a výstavbou retenčních nádrží. K dispozici budou nabíječky pro elektromobily a díky zavedení městské hromadné dopravy až do areálu nebo výstavbě nové cyklostezky se zaměstnancům otevřou ekologické možnosti cestování. Počítáme také s výsadbou nové kultivované zeleně, bude se jednat až o tisíce kusů místně příslušných druhů dřevin.

Jedním z cílů projektu je podpora zaměstnanosti a místní ekonomiky. Z provozu zóny budou mít prospěch i místní firmy, které se mohou zapojit do dodavatelských řetězců, zatímco sektor služeb bude profitovat z vyšší kupní síly obyvatel. Během realizace projektu budou navázány spolupráce s místními firmami, které budou zapojeny do výstavby i samotného provozu průmyslové zóny.

Budeme pravidelně poskytovat aktuální informace o vývoji projektu prostřednictvím těchto webových stránek a veřejných mediálních prohlášení. Od začátku projektu také konzultujeme vývoj zóny se zástupci Moravskoslezského kraje a dotčených měst a obcí. Jejich připomínky zohledňujeme v plánování i realizaci průmyslové zóny

Nová průmyslová zóna přinese pracovní příležitosti pro místní obyvatele i podnikatele. V rámci výstavby plánujeme investice do zlepšení infrastruktury pro automobilovou dopravu i výstavbu nové cyklostezky. Bude také kladen velký důraz na spolupráci s místními vzdělávacími institucemi pro přípravu kvalifikovaných pracovníků.

Jedná se o jednu z největších oblastí v Česku, která je v platném územním pánu vedená jako vhodná pro průmyslovou výstavbu. Velkou přidanou hodnotou je i robustní existující infrastruktura (dálnice D1, železnice, letiště v Ostravě a Katovicích) a poloha na česko-polsko-slovenském trojmezí, což znamená dobré napojení na západní ale i středoevropské trhy. O takové lokality je mezi předními zahraničními investory velký zájem.

Počet pracovních míst se bude odvíjet od konkrétních typů provozů. Vzhledem k velikosti zóny se dá očekávat, že v parku vznikne až 4500 pracovních míst, včetně těch vysoce kvalifikovaných.

Díky tomu, že kostel sv. Petra z Alkantary je vzdálený více než 400 metrů od nejbližšího bodu projektu, a také díky izolačnímu pásu tvořenému terénní vlnou a osázení novou kultivovanou zelení, nebude výstavbou ani provozem průmyslového areálu nijak dotčen. Jiné historické památky v území budoucího průmyslového areálu nestojí.

Historické centrum bývalého města (včetně náměstí, radnice, pivovaru nebo zámku) leželo východním směrem až za bývalým dolem Gabriela, zcela mimo budoucí průmyslovou zónu. V území dotčeném výstavbou se nenachází žádná nemovitá kulturní památka a podle archivních map se v území pod budoucí průmyslovou zónou nacházely převážně domky horníků (tzv. kolonie) a Závodní nemocnice. Uvědomujeme si přesto potenciální historickou hodnotu území, a proto bude během výstavby probíhat dle zákona archeologický dozor i průzkum, aby byly zachovány všechny případné cenné nálezy.

Přípravy na realizaci průmyslové zóny na území bývalého dolu Barbora (tj. na brownfieldu), kde byla ukončena těžba černého uhlí v roce 2002, se naplno rozběhly v roce 2006. Studie proveditelnosti (2011), kladné stanovisko EIA (2013, 2020), usnesení vlády (2015) a naposledy novela liniového zákona, která označila stavby v této lokalitě za strategické investiční stavby (2024), potvrdily její vhodnost pro průmyslový rozvoj. Průmyslová zóna se plánuje už více než 20 let a nachází zcela mimo rezidenční oblast, mimo centrum původní staré Karviné a nenachází se na něm žádná nemovitá kulturní památka. Díky tomu se jedná o výjimečnou lokalitu i v evropském kontextu s jedinečnou šancí přilákat do Česka strategické investory.

Území okolo bývalého dolu Barbora, na kterém má být průmyslová zóna realizována, se nachází mimo (historické) centrum původní staré Karviné. Území bylo navíc 90. letech 20. století rekultivováno až 10 metrů mocnými návozy rekultivačního násypu, kterými došlo k přetvoření původní morfologie terénu. Na území budoucí průmyslové zóny se nenachází ani žádná nemovitá kulturní památka. Kostel sv. Petra z Alkantary (známý také jako Šikmý kostel) je vzdálen 450 m (čeká od roku 2022 na vyhodnocení, zda bude národní kulturní památkou), hřbitov se nachází přes silnici na severu, těžební věž se nachází za horizontem. Pokud by skrze politickou garnituru ČR, která už několikrát rozvoj průmyslové zóny veřejně podpořila, došlo k zamezení rozvoje této strategické průmyslové plochy, došlo by navíc k diskreditaci transparentního podnikatelského prostředí, které by ČR nenávratně poškodilo na mezinárodní investiční scéně.

S ohledem na plánovanou velikost parku a počet vytvořených pracovních míst by ročně mohl projekt generovat kolem 3 miliard korun do veřejných rozpočtů z daní a odvodů. Roční výnos daně z nemovitosti pro město Karviná by měl dosáhnout 42 milionů korun. K tomu se dá očekávat multiplikační efekt zvýšených odvodů na základě rozvoje návazných služeb v regionu.